Výsledky sčítání lidu 2021
V druhé půlce ledna zveřejnil Český statistický úřad výsledky sčítání lidu z roku 2021 v oblasti náboženské víry. Pro pravoslavné křesťany to byl důvod k radosti.
Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku se stala druhou nejpočetnější denominací v České republice. Přihlásilo se k ní 40 681 věřících. Početnější je pouze u nás tradičně dominantní Římskokatolická církev se 741 019 věřícími. Pravoslavná církev předstihla i donedávna druhou a třetí nejsilnější církev u nás, Českobratrskou evangelickou (aktuálně 32 577 členů) a Československou husitskou (23 610 členů).
Samozřejmě důvodem k radosti není to, že tyto největší denominace v ČR slábnou kvůli úbytku věřících. Druhé místo pravoslavné církve je však dáno především tím, že od posledního sčítání lidu roku 2011 se počet jejích věřících bezmála zdvojnásobil. Před deseti lety se k naší církvi hlásilo „pouze“ 20 533 lidí.
Velkou radost můžeme mít i z další skutečnosti, která vysvítá ze sčítání lidu: ačkoli naše Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku v posledním desetiletí prošla nelehkou cestou a některé problémy jsou stále ještě živé, považují ji všichni pravoslavní křesťané v ČR za svou mateřskou církve. Dobře ji chápou jako jedinou právoplatnou a kanonickou církev na celém území někdejšího Československa, jíž podléhají všichni pravoslavní křesťané, kteří se na jejím teritoriu nacházejí. O tom velmi dobře svědčí fakt, že se ve sčítání lidu nikdo nepřihlásil k žádné jiné pravoslavné církvi, než právě k Pravoslavné církvi v českých zemích a na Slovensku.
Jedinou výjimkou je Ruská pravoslavná církev – podvorije, která zde působí s požehnáním metropolity a posvátného synodu naší církve jako zastupitelství Moskevského patriarchátu a duchovní správa především pro zaměstnance velvyslanectví Ruské federace a jejich rodinné příslušníky. K ní se v roce 2021 přihlásilo 497 věřících, čímž byl napraven anomální stav z roku 2011, kdy se k ní ve sčítání lidu přihlásilo 5 817 lidí, z nichž většina ovšem ve skutečnosti navštěvovala chrámy náležející k Pravoslavné církvi v českých zemích a na Slovensku.
Jenom pro srovnání uveďme výsledek Řeckokatolické církve: k té se roku 2021 přihlásilo v České republice 8 309 věřících a za posledních deset let tedy zaznamenala mírný pokles (2011: 9 883 členů).
Výsledky sčítání lidu ukazují také jednu zajímavou věc: naše pravoslavná církev se stala s velkým předstihem nejsilnější denominací, která je členem Ekumenické rady církví v ČR. Tato organizace sdružuje většinu křesťanských církví vyjma Římskokatolické a Řeckokatolické (které representuje Česká biskupská konference). Snad tedy tyto výsledky přispějí k tomu, aby hlas pravoslavných byl na mezicírkevním fóru více slyšet.
Příčinou nárůstu věřících Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku je samozřejmě především příchod věřících z ciziny, na prvním místě z Ukrajiny, ale i z dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Jsou zde ale i věřící z balkánských zemí. Tento trend ovšem trvá již od 90. let. 20. století, a tak nelze říci, že naše pravoslavná církev je jen církví „cizinců“ či „imigrantů“. Mnoho věřících, původem z ciziny, zde žije a pracuje už dlouhá léta, často desetiletí, mají české občanství, jejich děti se zde narodily nebo přinejmenším vyrostly, chodily do škol, oženily se a už mají vlastní potomky – a při tom všem stále navštěvují pravoslavné chrámy. Ačkoli tito věřící neztratili vazbu k zemi svého původu, považují Českou republiku za svou druhou vlast.
Jak bylo řečeno na počátku: můžeme se radovat. Církev, založená před 2000 lety o Letnicích samotným Pánem Ježíšem Kristem, před jedenácti stoletími apoštolům rovnými svatými Cyrilem a Metodějem, v posledních časech pak svatým novomučedníkem Gorazdem, v Českých zemích vzkvétá. Jak praví Pán: „Žeň je mnohá, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň.“ (Lk 10, 2) Těmi dělníky není nikdo jiný, než my sami. Práce nám začíná a bude jí hodně. Dej Hospodin Bůh, ať jsme jí hodni.
Jakub Jiří Jukl
Pravoslavná církev v českých zemích – počty věřících podle krajů:
Česká republika – 40 681
Hlavní město Praha – 14 268
Středočeský – 6 757
Jihočeský – 1 367
Plzeňský – 2 514
Karlovarský – 1 492
Ústecký – 2 508
Liberecký – 1 606
Královéhradecký – 1 303
Pardubický – 1 345
Vysočina – 906
Jihomoravský – 3 636
Olomoucký – 1 190
Zlínský – 652
Moravskoslezský – 1 137
