Dne 4. září 2019 jsme si v Katedrále sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ul. č. 9 v Praze 2, připoměli 77. výročí mučednické smrti pravoslavného biskupa Gorazda a dalších pravoslavných věřících, zastřelených tohoto dne před 77 lety na Kobyliské střelnici za přechovávání parašutistů, kteří provedli likvidaci zastupujícího říšského protektora R. Heydricha.
Pietní vzpomínkové slavnosti byly zahájeny Svatou archijerejskou liturgií, která se uskutečnila dne 4. září 2019 od 09.30 hod v Katedrále svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici č. 9 v Praze 2. Svatou liturgii sloužil J.V. Michal arcibiskup pražský a českých zemí, přítomen byl také J.P. Izaiáš, biskup šumperský a vikární biskup olomoucko-brněnské eparchie a další duchovní otcové, věřící a hosté.
Vzpomínkové slavnosti pokračovaly ve 14.35 položením věnců a panychidou na Kobyliské střelnici v Praze 8, a završeny byly krátkou modlitbou a kladením věnce na památník, který je umístěn na zdi Pankrácké věznice v Praze 4.
Po provedení útoku na R. Heydricha 27. května 1942 poskytla Československá pravoslavná církev výsadkářům úkryt v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici na Novém Městě v Praze. Dne 18. června měli být odvezeni na bezpečné místo, avšak tou dobou byl už jejich úkryt prozrazen. Téhož dne byli všichni členové výsadku zabiti, anebo spáchali sebevraždu poslední kulkou. Den poté se vladyka Gorazd rozhodl vydat úřadům. Ve čtvrtek 25. června 1942 byl v 5 hodin ráno zatčen v Horních Počernicích a převezen do Petschkova paláce. Přelíčení s biskupem Gorazdem, duchovními Václavem Čiklem, ThDr. Vladimírem Petřekem a předsedou církevní obce Janem Sonnevedem proběhlo odpoledne 3. září 1942. Byl nad nimi vynesen rozsudek trestu smrti zastřelením. Dne 4. září 1942 ve 14.35 byli zastřeleni na Kobyliské střelnici (ThDr. Vladimír Petřek byl zastřelen 5. září 1942).
Dne 5. září 1987 byl biskup Gorazd svatořečen v olomouckém chrámu svatého Gorazda I.
Úspěšný útok na R. Heydricha vzbudil ve světě pozitivní ohlas a na jeho základě byla Brity odvolána Mnichovská dohoda, 5. srpna 1942 ji prohlásila za neplatnou od samého počátku a byla přislíbena poválečná obnova Československa v jeho „předmnichovských“ hranicích, což bylo jedním z hlavních politických cílů atentátu.
