Dne 10. 6. 2022 se s požehnáním Jeho Blaženosti metropolity Rastislava zúčastnil arcibiskup Michal v doprovodu prot. Jana Beránka setkání u kulatého stolu, kde se detailně hovořilo o situaci na Ukrajině a jejích dopadech.
Setkání se zúčastnili zaměstnanci Světové rady církví (WCC) a představitelé církví sousedících s Ruskem a Ukrajinou nebo jakkoliv zasažených důsledky válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou: Rev. Prof. Dr. Ioan Sauca – úřadující generální sekretář Světové rady církví, Dr. Agnes Abuom ze Světové rady církví, biskup Zoltán Balog z Maďarské reformované církve, biskup Dr. Heinrich Bedford-Strohm z Evangelické církve Německa, arcibiskup Dr. Antje Jackelén ze Švédské církve, Rev. Dr. Kimmo Kääriäinen z Finské evangelické luteránské církve, biskup Peter Mihoč z Evangelické církve augšpurského vyznání na Slovensku, J.E. metropolita targovistský Prof. Dr. Nifonz Rumunské pravoslavné církve, biskup Dr. Olav Fykse Tveit z Církve Norska, arcibiskup Urmas Viilma z Estonské evangelické luteránské církve.
Představitelé církví se podělili o své zkušenosti z různých zemí Evropy, o konkrétních podobách humanitární pomoci uprchlíkům a o výhledu do budoucna, co se týče jejich dalšího zabezpečení v jednotlivých regionech. Není jistě bez zajímavosti, že mnohé protestantské církve poskytly své významné kostely k paschálním bohoslužbám pro uprchlíky.
Zástupci přítomných pravoslavných církví osvětlili zúčastněným základní pravidla kanonického fungování autokefálních církví v rámci jejich jurisdikce, protože většina zástupců byla ze západních reformovaných církevních denominací a neměli o této problematice hlubší povědomí. Ukázalo se to jako velice přínosné pro všechny zainteresované.
Výsledkem setkání se stalo poselství sepsané účastníky. Mimo jiné v něm zaznělo následující: „My, účastníci tohoto druhého setkání, znovu naléhavě zdůrazňujeme společný ekumenický postoj vyjádřený účastníky prvního setkání u kulatého stolu, a zejména odmítnutí války jako činnosti protiřečící vůli Boží a použití smrtící vojenské síly jako prostředku řešení sporů – na Ukrajině nebo jinde. Znovu odsuzujeme neoprávněnou a nezákonnou vojenskou agresi zahájenou vedením Ruské federace proti lidu suverénního ukrajinského státu. Znovu vyzýváme k okamžitému příměří, dialogu a jednání jako k jediné morálně přijatelné cestě“.
Kromě explicitního odsouzení války a apelu na dialog o smírné vyřešení probíhající konfliktu se delegáti také zabývali jedním důležitým tématem. Od začátku konfliktu na Ukrajině se ozývají hlasy, aby byla Ruská pravoslavná církev vyloučena ze Světové rady církví. Všechny zastoupené církve se shodly, že by se jednalo o krok neuvážený a škodlivý pro dialog a spolupráci. Světová rada církví je platformou pro setkávání, dialog a hledání cest k řešení sporů a konfliktů v duchu Kristova evangelia. Ruská pravoslavná církev je plnohodnotným členem Světové rady církví a Ukrajinská pravoslavná církev má status kandidáta a jejich účast se předpokládá i na celosvětovém setkání všech zástupců Světové rady církví v září tohoto roku. Vyloučení jakékoli církve ze Světové rady církví bylo tedy odmítnuto jako krok vedoucí k rozdělení a znemožnění dialogu.
„Nehledě na nepřítomnost našich partnerů v dialogu z Ruska na tomto setkání znovu zdůrazňujeme kritický význam SRC jako platformy pro setkání a dialog mezi církvemi a komunitami, které jsou touto válkou nejvíce zasaženy. To je klíčový a jedinečný přínos, kterým může globální ekumenické hnutí přispět k mírovému řešení této krize, v něhož všichni doufáme a za které se modlíme. Výzva k dialogu, setkávání a úsilí o vzájemné porozumění je samotnou podstatou ekumenismu. Rozdělení a vyloučení je v rozporu s cílem našeho hnutí,“ píše se v poselství.
Zástupci Ruské pravoslavné církve se bohužel z důvodu nedávných personálních změn nemohli setkání zúčastnit. Zúčastnění delegáti vyjádřili svou naději, že v nejbližší době bude možné uskutečnit setkání, na němž budou přítomni jak zástupci Ruské pravoslavné církve, tak i zástupci Ukrajinské pravoslavné církve.
prot. J. Beránek
