Vyjádření statutára Pravoslavné církve v českých zemích arcibiskupa pražského a českých zemí Michala k situaci na Ukrajině

Vladyka-k-situaci-na-Ukrajine

Velvyslanectví Ukrajiny v České republice zveřejnilo na svých stránkách informaci o návštěvě pomocného biskupa Olomoucko- brněnské eparchie, kterého velvyslanec Ukrajiny Jevhen Perebyjnos dne 28. dubna 2022 přijal. V této souvislosti Velvyslanec Jevhen Perebyjnis vyjádřil své rozhořčení nad tím, že zástupci ostatních eparchií Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, zejména arcibiskup pražský a českých zemí Michal (Dandár), stále nevyjádřili svůj postoj k ruské válce na Ukrajině. Tento mylný dojem je také podporován v hromadných sdělovacích prostředcích a sociálních sítích.

Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku má svůj nejvyšší výkonný organ, kterým je Posvátný synod. Hlavou dnešního Posvátného synodu  je metropolita Rastislav. V jeho kompetenci jsou všechny otázky spadající do kanonického působení Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Metropolita Rastislav, po schválení Posvátným synodem, vydal již dne 28. února 2022 Vyhlášení k vojenskému konfliktu na Ukrajině. V tomto vyjadřuje hluboký soucit s trpícími a soustrast všem, koho přímo nebo nepřímo zasáhly boje a současně naději , že vzniklý konflikt bude vyřešen ne násilím, bojovým pustošením a nesmyslnými ztrátami na lidských životech , ale naopak – úsilím o mír a připraveností jednat  a hledat přijatelná východiska. Současně vyzval všechny duchovní a věřící Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku o zvláštní půst a modlitby za mír na Ukrajině (příloha č.1).

Vyhlášení Posvátného synodu Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku většinově schvalují všichni jeho členové a je pak závazné pro všechny eparchie, jejich statutární zástupce i duchovní.

Statutární zástupce Pravoslavné církve v českých zemích arcibiskup pražský a českých zemí Michal je její jediný statutární zástupce pro Českou republiku. Tento se také podřizuje rozhodnutím Posvátného synodu a metropolity.

V této souvislosti ve vztahu k válce na Ukrajině a souvztažnosti na Vyhlášení Posvátného synodu Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku vydal arcibiskup Pražský a českých zemí Michal již dne 1. března 2022 svou Výzvu k modlitbě za mír na Ukrajině (příloha č. 2) a dne 3. března 2022 vyhlášení sbírky za účelem finanční pomoci prchajícím před válkou občanům Ukrajiny (příloha č.3). Pražská pravoslavná eparchie šla příkladem a zaslala nadaci Člověk v tísni, konkrétně na její účet, významnou finanční částku, organizuje a podporuje řadu humanitárních sbírek. Současně upřela svou pozornost na konkrétní humanitární a věcnou pomoc uprchlíkům na svém správním územím v ČR a zajištění bohoslužeb. Jedním z konkrétních příkladů je spolupráce s římsko-katolickou církví, kdy na setkání arcibiskupa pražského a českých zemí Michala s kardinálem Dukou na téma koordinace postupu při přijetí uprchlíků z Ukrajiny byl Pravoslavné církvi, na největší křesťanský svátek v roce, na pravoslavné Velikonoce, zapůjčen kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze 3 na Vinohradech. Kostel o tomto svátku navštívilo okolo 1000 pravoslavných věřících, ve velké většině uprchlíků z Ukrajiny.

Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku a její struktury nejsou politickými organizacemi. Jak již vyplývá z Ústavy a Základního dokumentu Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku a jejích struktur, jedná se o církev. Posláním církve však není soudit, posuzovat či odsuzovat, to přináleží Bohu. Posláním církve je láska k bližnímu svému, modlit se za odpuštění hříchů, šířit a upevňovat křesťanskou víru v Boha, věřit v Jeho spravedlnost, vést ke spáse a životu věčnému.

V Praze dne 6. května 2022

 

+ Michal

Arcibiskup pražský a českých zemí

statutární orgán Pravoslavné církve v českých zemích

člen Posvátného synodu Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku

(občanským jménem ThLic. Michal Dandár, Ph.D.)

 

Vyjádření statutára Pravoslavné církve v českých zemích arcibiskupa pražského a českých zemí Michala k situaci na Ukrajině


Příloha č. 1


Příloha č. 2


Příloha č. 3

Exit mobile version